Praha – Začátkem ledna mezinárodní turnaj v Rakousku, od čtvrtka přípravný kemp v Tunisku. Teprve druhou akci absolvuje česká seniorská reprezentace v malém fotbalu po Novém roce. Z pětadvaceti hráčů se v obou nominacích objevilo jediné jméno – zadáka pražského celku Santa Dominica Michala Uhlíře. „Do Tuniska se těším. Stejně jako na každou akci s reprezentací. Ani s létáním po mistrovství světa v USA problém nemám, tam jsme létali neustále,“ hlásí šestadvacetiletý Uhlíř.

Do té doby jste s létáním bojoval?

To ne, ale letěl jsem jen jednou a relativně dávno. Takže jsem nevěděl co čekat. Nervózní jsem byl. Teď už se na let vyloženě těším.

Do Tuniska jedete ze zkušenějších hráčů jen s Davidem Bednářem. Sedí vám vůdčí role?

Nezříkám se jí, ale nejsem typ, který na někoho křičí. Spíš se snažím se spoluhráči bavit jak, co a proč. Pokud můžu nějakou zkušenost předat, předám ji. Pořád jsem však mlaďoch, Bedna je proti mně dědek. (směje se)

Co čekáte od nováčků a nachystají si pro tým nějaké představení?

Doufám, že se nám představí hlavně na hřišti. Nebojím se o partu, všichni se vesměs známe, minimálně od vidění. Parta je základ a věřím, že ji utvoříme dobrou. Nejlíp se znám s Mářou (Stanislav Mařík – pozn. red.), se kterým hraju i Hanspaulku a Ligu malého fotbalu za pražský výběr. Vlastně spolu hrajeme fotbal už od devíti let.

Jakou hru očekáváte od Tuniska?

Jsem zvědavý, jak šikovní Tunisané budou. Bude to nová konfrontace. Pokud se nepletu, česká reprezentace ještě nehrála s žádným národním týmem z afrických zemí. Takže získáme nové zkušenosti. Navíc doufám v teplé počasí, sluníčko a hlavně dvě výhry. (úsměv)

Jste jediný hráč, který se v novém roce zúčastnil obou dosavadních akcí reprezentace. Co na to říkáte?

Jasně že mě to těší, koho by netěšilo? (směje se) Mám radost vždy, když můžu hrát za reprezentaci. Nechci, aby to znělo jako klišé, ale je to pro mě vždycky čest.

Vypadá to, že na vás trenéři staví?

To je spíš otázka na ně, jakou mají představu. Pokud by to tak ale bylo, jen mě to těší.

Na zářijové mistrovství Evropy do chorvatského Vrsaru jste se neprobojoval. Přebolelo to?

Neúčast mě mrzela, nicméně vždy je počet hráčů omezený, všichni jet nemůžou. Prostě tentokrát jeli ti, kteří si to vykopali. Budu se vždycky snažit prosadit a nikdy nebudu brát nominaci jako samozřejmost.

Bude složitější dostat se do týmu i zásluhou nově vzniklé reprezentace do 21 let?

Jedenadvacítka je super záležitost, celkově se malý fotbal posouvá vzhůru. Kvalitních fotbalistů, kteří se můžou prosadit do reprezentace je víc a víc, ne jen z řad jedenadvacítky.

Vidíte přínos pro reprezentaci také v celostátní Lize malého fotbalu?

Hlavní přínos spočívá v konfrontaci mezi výběry. Všichni se chtějí zlepšovat, všichni jsou hladoví po vítězství. Takže liga přináší konkurenci a s ní zlepšené výkony. Na druhou stranu je super také se potkávat s kamarády a hecovat se před zápasy.