Těžko se dá začít něčím jiným než dalším kolapsem Luciánu. Přitom tentokrát to sedm kol vypadalo na to, že už by to mohlo konečně vyjít – jediná ztráta bodů za remízu s Hoverlou, stabilní výkony a jasné vedení v tabulce. Jenže pak přišla porážka se Spoji, které se přitom v roli obhájce titulu spíš jen trápily a skončily až osmé. A pak defenzivní bitva se Sarmatem, kterou v závěru rozsoudil jediný gól – do sítě Luciánu. A bylo po nadějích, dvě selhání za sebou už se uchazečům o titul netolerují. Hoverla nabrala v druhé polovině jara ten správný kurs a už nebylo možné ji dohnat. Také proto, že Spoje se z posledního zápasu omluvily, čímž jednak z utkání Sarmatu a Luciánu udělaly dopředu jen bitvu na dálku o druhé místo a hlavně připravily Hoverlu o možnost oslavit titul na hřišti. Sarmat si poradil bez problémů se sestupujícími Vojenskými lesy a odehrál šestý zápas po sobě bez inkasované branky. Lucián sice přehrál nováčka Huňáč, zůstal ale na něj pouze bronz s bodovým odstupem na vítěze. Boj o záchranu se v sezóně jaksi nekonal. Misch Masch se ze soutěže odhlásil už v březnu a Lesy nedokázaly obrat o body žádného ze soupeřů, takže jasno bylo už dvě kola před koncem.