Obwohl si jaro určitě přestavoval úplně jinak. Ne všem propadlíkům samozřejmě rychlý návrat do vyšší soutěže vyjde, ale většinou hrají alespoň důstojnou roli. Kdyby alespoň navázal na podzimní výkony, nemohlo to být horší než teď. Nedostával sice výrazné příděly, ale body nesbíral a po závěrečné porážce s Betonáři a následném odečtu čtyř bodů za absenci rozhodčích se propadl až na poslední místo. Na druhé straně Spartak Luban předvedl krom jednoho administrativního zaškobrtnutí v úvodu spanilou jízdu a navázal na solidní premiérovou sezónu. Deklasoval s jednou výjimkou všechny soupeře a hned čtyři jeho útočníci se dostali na metu dvaceti branek. O prvním místě nebylo pochyb. Tou výjimkou byl nováček Piemonte Calcio, který pro změnu spoléhal víc na defenzívu v čele se skvěle chytajícím Kryštofem Hronkem a dokázal udržet kanonýry Spartaku jen”na dvou vstřelených gólech. Nakonec z toho bylo pro “Italy”, přes nečekanou porážku s předposledním Racing Clubem, krásné třetí místo a zasloužený postup na první dobrou. Mezi tuto dvojici se dokázal vmáčknout Real Prd, který víc než ztrojnásobil podzimní bodový zisk a sedmičku si zahraje po dlouhých osmi letech.